1. díl < 2. díl < 3. díl < 4. díl <
Na rozhovor s lékařem domácího hospice MUDr. Radovanem Kuncem navazujeme posledním rozhovorem z našeho krátkého seriálu o fungování domácího hospice. Naším zpovídaným je psychosociální pracovnice Soňa Černá DiS.
Ahoj Soňo, představíš nám, prosím, co všechno v sobě zahrnuje pojem psychosociální pracovnice?
Moje práce v sobě zahrnuje administrativní část, tedy vyřizování žádostí pacientů o přijetí, komunikaci s rodinou a pacienty, jejichž přijetí lékař domácího hospice schválil, přípravu smluv, vyřizování příspěvků na péči, komunikace s nemocnicí (vystavení propouštěcí zprávy), ale i kondolence, přehled k fakturaci a komunikaci s praktickými lékaři. Druhá část mé práce je terapeutická – poskytovat doprovázení rodinám, které o to mají zájem.
Někdy mají lidé pocit, že své blízké zatěžují, nebo je chtějí chránit.
Co je doprovázení?
Být k dispozici rodině a pacientovi. Vytvořit bezpečný prostor pro sdílení obav, pocitů, přání. Usnadnit komunikaci, když má pacient potřebu rodinu chránit před tématem umírání.
![Běžný den týmu domácí hospicové péče: Jak funguje plzeňský mobilní hospic díl 4. 1](https://hsl.cz/wp-content/uploads/2022/10/312890578_1171218163829832_4594208821452967313_n-1024x881.jpg)
Než ses stala součástí týmu domácího hospice, pracovala jsi jako terapeutka pro lůžkový hospic, je to tak? Jaké jsou odlišnosti mezi touto službou v domácím a lůžkovém hospici?
V lůžkovém hospici jsem byla většinově pro pacienty, jen nárazově pro rodinu. V domácím hospici je to naopak, protože velká část komunikace je mezi mnou a rodinou pacienta.
V roli terapeuta řeším s pacienty a rodinou obavy z umírání, strach ze smrti, smysl péče, smysl dní na lůžku, pocity pacienta vůči blízkým.
Jaká témata řešíš s pacientem a jeho nejbližšími?
Řešíme praktické věci jako je žádost o dlouhodobé ošetřovné pro pečující a zprostředkování pečovatelských služeb. V roli terapeuta řeším s pacienty a rodinou obavy z umírání, strach ze smrti, smysl péče, smysl dní na lůžku, pocity pacienta vůči blízkým – někdy mají lidé pocit, že své blízké zatěžují, nebo je chtějí chránit. Stejně tak probíráme pocity členů rodiny vůči pacientovi. Pokud jsou v rodině malé děti, rozebíráme, jakým způsobem s nimi o smrti mluvit. Někdy pomáhá, když jen naslouchám a vyjadřuji podporu.
Je umírání záležitost, na kterou se může člověk dopředu připravit?
Samozřejmě. V první řadě je možné již během života dávat do pořádku jednotlivé oblasti a vztahy. Dále si lze osvojit techniky duchovních mistrů, naučit se spojovat s vnitřní podstatou a bytím. To se můžete naučit třeba na workshopu Vědomé umírání, který od letošního roku pravidelně pořádáme.
Rozhovor vedla: Vendula Mirošovská