1. díl < 2. díl < 3. díl <
V tomto díle rozhovoru si budeme povídat se sestru domácího hospice Zuzanou Topičovou. Tématem rozhovoru bude především průběh poskytování domácí hospicové péče.
Zuzko, tvůj pracovní den začíná poradou v 7:30, co děláš před tím?
Vstávám v 6:00 a v práci jsem už v 7:00, udělám všem kafíčko, nasnídám se a s ostatními řešíme práci i osobní život. Když dorazí lékař, začne porada.
Jsme pro celou rodinu na telefonu a na návštěvy vyrážíme podle potřeby – někdy je to i vícekrát denně, někdy pacientovi a rodině vyhovuje návštěva občasná.
Hned po poradě vyrážíte do terénu?
Nejdřív si každá najdeme klidný koutek a své pacienty obvoláme. Podle potřeby upravíme plán dne, připravený na poradě. Pak se vrhneme na fasování potřebného materiálu a léků. A vyrážíme.
Jak vypadá návštěva u pacienta?
Během první návštěvy jedeme s lékařem, který pacienta vyšetří a nastaví léčbu. Hned druhý den do rodiny vyrážíme my, sestřičky, abychom pečující naučili podávání léků i vše, co s každodenní péčí souvisí. Někdy jsou návštěvy hodně o povídání. Řešíme jak praktické věci, tak zvládání situace po psychické stránce. Následně jsme pro celou rodinu na telefonu a na návštěvy vyrážíme podle potřeby – někdy je to i vícekrát denně, někdy pacientovi a rodině vyhovuje návštěva občasná.
Jsou nějaké minimální požadavky na pečovatelské schopnosti rodiny, která se rozhodne využít službu domácího hospice místo lůžkového?
Na počátku nemusí pečující umět nic. Když člověk chce, zvládne úplně všechno. My své zkušenosti pečujícím předáme a naučíme je, jak péči v domácím prostředí provádět. Pokud je péče fyzicky příliš náročná, pomůžeme rodině sehnat pečovatele z odlehčovacích služeb.
Na počátku nemusí pečující umět nic. Když člověk chce, zvládne úplně všechno. My své zkušenosti pečujícím předáme a naučíme je, jak péči v domácím prostředí provádět.
Jak je to s vybavením domácnosti? Pro péči o nevyléčitelně nemocného člověka je potřeba řada kompenzačních pomůcek, které většinou lidé doma nemají.
Kompenzační pomůcky jsou velkými pomocníky. V hospici máme plně vybavenou půjčovnu kompenzačních pomůcek, takže není potřeba většinou nic kupovat. Kompenzační pomůcky vždy volíme s ohledem na bezpečí pacienta i všech ošetřujících. Ne všude se například vejde polohovací lůžko, nebo nemocný odmítá trávit čas na takovém lůžku. Pak službu přizpůsobíme, respektujeme přání pacientů i pečujících.
Je těžké navázat vztah s rodinou, která prochází velmi těžkým obdobím života?
Většinou ne. Zpočátku může panovat nedůvěra, která pramení z nějaké předchozí zkušenosti. Tu se snažíme nenásilně prolomit. Většinou je navázání důvěry mezi hospicovým týmem a rodinou naopak vzhledem k situaci snazší. A je super, když nastane okamžik, kdy „naše“ rodina řekne: „Ty jo, vy jste všichni takoví milí!“
Jak relaxuješ, abys nabrala zpět fyzickou i psychickou sílu?
V přírodě. A velkou oporou a podporou je ta naše banda (tým domácího hospice, pozn. red.).
Rozhovor vedla: Vendula Mirošovská
Napadají vás další otázky ohledně fungování domácí hospicové péče? Další díl z běžného dne týmu domácího hospice představí roli psychosociální pracovnice Soni Černé.